To, co jsem jako dítě vnímal
Když přemýšlím o tom, co bych jednou chtěl dát svým dětem, první odpovědí nejsou peníze ani věci. Je to můj čas a zájem. Chci, aby věděly, že jsem přítomný nejen ve chvíli, kdy se jim něco podaří, ale také tehdy, když si nebudou vědět rady.
Můj táta hodně pracoval. V některých momentech, kdy jsem ho potřeboval, proto nebyl tolik přítomný, jak bych si tehdy přál. Máma na řadu věcí zůstávala sama. Neříkám to jako obvinění. Spíš jako zkušenost, která ovlivňuje, jak dnes přemýšlím o vlastní budoucí rodině.
Právě proto nechci jednou zjistit, že jsem pro rodinu vybudoval zázemí, ale během jeho budování jsem u důležitých okamžiků chyběl. Výsledky mají smysl, pokud je mám s kým sdílet. K tomu nestačí být jen člověkem, který všechno zaplatí.
Peníze mohou otevřít možnosti
Peníze přesto považuju za důležité. V dětství nebyly všechny možnosti samozřejmé. Některé sporty nebo aktivity jsme si dovolit nemohli. Jednou bych chtěl svým dětem umožnit zkoušet věci, které je budou bavit, rozvíjet jejich talent a poznávat svět bez toho, aby každé rozhodnutí určoval rodinný rozpočet.
Nechci jim ale dát všechno bez hranic. Vážím si toho, že jsem se musel naučit odpovědnosti a poznal hodnotu práce. Stejnou hodnotu bych chtěl předat i dál. Rozdíl vidím v tom, že u toho můžu být, vysvětlovat a pomáhat jim hledat vlastní cestu.
Dobrý život pro děti podle mě nevytvářejí jen možnosti, ale také pocit bezpečí. Vědomí, že se mohou vrátit domů, říct pravdu a nemusí si pozornost rodiče zasloužit výkonem. Takové zázemí bych jednou chtěl vytvořit.
Přítomnost se nedá odložit na později
Moje práce a ambice ze mě mohou udělat člověka, který bude mít rodině co nabídnout. Mohou ze mě ale také udělat člověka, který je pořád někde jinde. Právě tuto hranici si chci hlídat dřív, než budu stát před konkrétním rozhodnutím.
Čas s dětmi se nedá uložit na účet a využít později. Některé chvíle přijdou jen jednou. Chci dál budovat firmu, růst a vytvářet větší možnosti. Současně nechci přehlédnout, že jednou může být mojí nejdůležitější odpovědností jednoduše být doma a opravdu poslouchat.