Firma na začátku
GO EVENTUM jsem založil v srpnu 2019. Do podnikání jsem vstupoval s malým kapitálem a představou, že budu dělat akce, vytvářet emoce a propojovat lidi. Nechal jsem připravit web, vizitky, letáky a trička. Byly to první konkrétní věci, do kterých jsem investoval, aby moje nabídka dostala podobu a lidé se o ní dozvěděli.
Firmu jsem rozjížděl už při zaměstnání. Z Decathlonu jsem si přinesl zkušenost s komunikací, vedením lidí a strukturou práce. Vlastní podnikání mi mělo dát více prostoru pro kreativitu a rozhodování. Na začátku mi pomáhalo několik kamarádů a první placená poptávka na firemní teambuilding přišla přes web.
Tohle je důležité pro pochopení toho, v jaké situaci mě zastihl covid. Měl jsem za sebou první kroky, ale podnikání bylo teprve na začátku. Příběh, ke kterému se dnes vracím, začíná u malé firmy, prvních výdajů a hledání klientů. Právě do této fáze přišlo zastavení eventů.
Když se eventy zastavily
Během pandemie jsem rozvážel jídlo pro Bolt. Vedle názvu vlastní firmy a představ o budoucích akcích tak do mého života patřila i úplně jiná práce. Když dnes ukazuju projekty Lionite, považuju za poctivé zmínit také tuto část. Je součástí stejné cesty jako první teambuilding nebo pozdější větší realizace.
Na začátku mi chyběla finanční rezerva. Peníze už byly vložené do věcí potřebných pro rozjezd a propagaci. Zázemí pro období, ve kterém se eventy zastaví, jsem vybudované neměl. Práce pro Bolt proto patří do vyprávění o reálných podmínkách mého podnikání, nejen do přehledu pracovních zkušeností.
Tahle zkušenost ukazuje jednu praktickou stránku začátků: mít vlastní firmu ještě neznamená mít stabilní příjem z práce, kvůli které vznikla. Chtěl jsem připravovat akce, během covidu jsem rozvážel jídlo. Když přemýšlím o odvaze začít podnikat, patří do té představy i možnost, že budu muset část plánů změnit.
Co znamenalo začínat bez rezervy
Když se na začátky dívám zpětně, rozlišuju nadšení pro obor a finanční prostor, který jsem tehdy skutečně měl. Web, vizitky nebo trička pomáhaly představit moji nabídku. Rezervu na období bez eventů ale nepředstavovaly. Ten rozdíl je v mém příběhu dobře vidět právě vedle zkušenosti s rozvozem.
S odstupem se o minulých rozhodnutích mluví snadno. Nechci je ale popisovat, jako bych už v srpnu 2019 věděl, co přijde. Rozjížděl jsem firmu s informacemi a prostředky, které jsem měl. Zpětně můžu pojmenovat, kde jsem byl zranitelný, aniž bych z tehdejšího začátku dělal něco jiného, než čím byl.
I proto mě vedle úspěchu zajímá neúspěch a nejistota. U vlastního příběhu nechci přeskočit práci, která se na reprezentativní fotografii firmy neobjeví. Kdo se dívá jen na dnešní realizace, nevidí automaticky podmínky, ze kterých vznikaly první zakázky ani období mezi nimi.
Další kapitola přišla postupně
Záběr firmy se postupně rozšiřoval o marketing a video. Postupně přestával název GO EVENTUM vystihovat všechno, čemu jsem se chtěl věnovat. V lednu 2024 přišlo přejmenování na Lionite a širší směr zahrnující komunikaci značek online i offline.
Mezi srpnem 2019 a lednem 2024 tak neleží jeden nepřerušený růstový příběh. Patří sem první poptávka, práce s kamarády, covid, rozvoz pro Bolt i rozšiřování služeb. Dnešní firmu chápu v těchto souvislostech. Každá etapa vysvětluje něco z toho, čemu jsem se musel věnovat, abych mohl pokračovat.